Rozmarýn lékařský
Rozmarýn lékařský pochází ze Středozemí (často roste přímo na mořském pobřeží, odtud je pravděpodobně odvozen latinský název ros=rosa a marinus=mořský, tedy "mořská rosa“). Rozmarýn byl využíván už od starověku jako koření, léčivka a kadidlo.
Zlepšuje krevní oběh, odstraňuje pocit chladu v končetinách a pomáhá při tzv. stařeckém srdci. Tonizuje cévy, nervovou soustavu a celkově posiluje, proto je osvědčený při rekonvalescenci a geriatrii. Rozmarýn je výborný i pro zevní použití. Silný odvar slouží k čištění převážně mastné pleti, omývání ekzémů, na rány a pohmožděniny. Je velmi oblíbený zvláště v aromaterapii. Potírání pokožky rozmarýnovým olejem (dvě kapky stoprocentně přírodního éterického oleje na dvě až tři lžíce panenského oleje) či tinkturou zlepšuje její prokrvení a uvolňuje ztuhlé a pohmožděné svaly a klouby.
Rozmarýnová silice má receptuře Koňské masti významné postavení. Používá se k tlumení revmatických bolestí. Jedná se rovněž o silný antioxidant. Silice se získává s kvetoucích vrcholků a listů.
Schopnosti rozmarýnu:
- tlumit revmatických bolestí
- silného antioxidantu
- tlumit otoky
- snižování bolest při revmatismu i dně a zlepšuje prokrvení.
Zajímavosti
Jelikož ho provázela pověst, že bystří paměť, stal se symbolem věrnosti milenců.
Také se věřilo, že je vhodný k pročištění místnosti s nemocnými, díky svým silicím, které se uvolnily při jeho spálení.
Z Matthioliho herbáře se dozvídáme, že rozmarýnové dřevo sloužilo k výrobě louten.
Prvním získaným éterickým olejem byl olej z rozmarýnu.
Rozmarýn má velmi příjemnou pronikavou vůni i pěkné květy. Proto není divu, že ho už ve starověku opěvovali jako symbol lásky, manželství, smrti a nepomíjivosti. Používal se do kadidel, k výrobě věnců i jako ozdoba – od mládeneckého kloboučku přes svatební kytici až po slavnostní stůl.
