Jírovec maďal
Lidové názvy: Aesculus castanea, Hippocastanum vulgare, Kaštan, Koňský kaštan, Divoký kaštan, Planý kaštan, Sviňský kaštan
Jírovec maďal je vysoký strom původem z Balkánu. Tento strom se v maďarštině velmi výstižně nazývá bokrétafa = strom kytice. Do naší oblasti byl dovezen v 18. století. Jako léčivou rostlinu jej poprvé popsal Matthioli v 16. století. Roku 1615 jej z Istanbulu přivezl francouzský cestovatel a zasadil v Paříži. V průběhu následujících 100 let se rozšířil po celé Evropě. Kalifornští indiáni drcené plody házeli do jezer a řek, aby tak omámili ryby a mohli je snadněji chytit. Z roku 1896 pochází první zmínka o léčivém účinku na hemoroidy.
Užívanou částí je semeno (kaštan), květ a mladé listy.
Účinné látky: aescin, quercetin, kaempferol a další.
Schopnosti jírovce:
- působit na křečové žíly
- zpevňovat žilní stěnu a upravovat tonus cév při chronické žilní nedostatečnosti
- působit na křeče a tzv. „těžké nohy“
- urychlovat vstřebávání krevních podlitin a modřin
- přinášet úlevu při bolavých kloubech
- zlepšovat průtok krve v cévách, což pozastavuje srážlivost krve a působí proti vzniku trombů.
Zajímavosti
Název koňský získal jírovec proto, že semeno Turci používali jako posilující prostředek pro tažné koně a při dýchavičnosti koní.
Jinou možností, jak vznikl název, je, že našim předkům připomínal plod koňské oko.
Jírovec mají velmi rádi kozy a vepři. Pravděpodobně pro jeho hořkou chuť.
Podle starých pověr bychom měli kaštany nosit stále v kapse, protože chrání před zlem. Proti zlu jsou účinné, dokud neztratí svůj lesk.
Během druhé světové války byl kaštan používaný jako zdroj škrobu.
Květ kaštanu je symbolem Kyjeva, hlavního města Ukrajiny.